• STUDIUM

STUDIUM

Charakteristika studia


Studijní program je koncipovaný jako dvouletý a jsou do něj přijímáni uchazeči s titulem bakalář na základě písemných přijímacích zkoušek.


Zhruba polovina předmětů v rámci studijního plánu má teoretickou povahu, druhá polovina je orientovaná na osvojení výzkumných metod a technik, a to jak z oblasti kvantitativní, tak i kvalitativní metodologie. Studium není nějak úzce oborově orientované a není ani založeno na nějaké jedné teorii či metodě. V teoretické části je neustále zdůrazňována multiparadigmatičnost oboru, ve výzkumné oblasti zase pluralita metodologických přístupů. Ve vyučovaných předmětech lze navíc zaznamenat i řadu přesahů do jiných oborů, v prvé řadě do historie, ale také do antropologie, politologie, ekonomie či kulturologie.


Záměrem výuky není produkovat úzce zaměřené odborníky, nýbrž humanitně vzdělané jedince, kteří disponují relativně širokou paletou znalostí a dovedností.



Struktura studia


Vyučované předměty lze rozdělit do tří základních bloků:


První teoreticko-historický blok nabízí kurzy věnované obecným teoretickým koncepcím historické sociologie a civilizační analýzy a dále perspektivám historické sociologie ve vztahu k problematice vědění, kultury, náboženství, národů, nacionalismu, ekonomiky, politiky, státu, demokracie a každodennosti. Ke stěžejním předmětům patří kurzy Historická srovnávací sociologie a Úvod do civilizacionistiky, které přednáší Jiří Šubrt a Johann P. Árnason. K dalším vyučujícím patří Miloš Havelka (Historická sociologie vědění, kultury a náboženství), Nicolas Maslowski (Historická sociologie politiky), Jan Štemberk (Ekonomický systém v historicko-sociologické perspektivě), Bohuslav Šalanda (Každodennost v perspektivě historických sociáních věd) a jiní. Na výuce v tomto bloku se příležitostně podílejí i někteří zahraniční profesoři, např. Jaroslaw Kilias.


Druhý metodologicko-výzkumný blok seznamuje studenty se základními přístupy a problémy sociologické a do určité míry i historické metodologie. Výklad výzkumných metod a technik je orientován na kvantitativní i kvalitativní metodologii a je doveden do aplikační roviny (biografický výzkum, grounded theory, diskursivní analýza, stratifikační výzkum, sekundární analýza dat z datových archivů, historická práce s prameny). Výuku těchto předmětů zajišťuje Jiří Šafr, Radka Dudová, Martin Vávra, Jan Štemberk či Alena Marková.


Třetí povinně-volitelný blok má charakter výběrový a specializační. Jeho jádro tvoří tři volitelné okruhy předmětů:

1. Teorie sociální změny a modernizačních procesů (Jiří Šubrt)

2. Historická sociologie kultury a každodennosti (Bohuslav Šalanda)

3. Historická sociologie politiky a mezinárodních vztahů (Nicolas Maslowski)



Uplatnění absolventů


Výše popsaná koncepce výuky historické sociologie má připravit studenty – jak z hlediska úrovně znalostí, tak i z hlediska praktického osvojení potřebných dovedností – na budoucí výkon jejich povolání, ať už je budou vykonávat v oblasti akademické (badatelské) či mimoakademické (úřady, agentury, vzdělávací instituce, poradenské firmy, redakce apod.). Studijní program je zaměřen tak, aby si studenti osvojili relativně široký soubor odborných předpokladů, které mohou uplatnit v nejrůznějších typech zaměstnání, kde se nějakým způsobem pracuje s informacemi sociologicko-historické povahy. Absolventi oboru by měli být schopni takové informace aktivně vyhledávat a získávat, umět s nimi zacházet, vyhodnocovat je, komparovat a analyzovat za pomoci kvantitativních a kvalitativních přístupů. Jedná se také o to, aby měli široký intelektuální rozhled a dokázali věci, kterými se budou zabývat a o nichž budou třeba i rozhodovat, dát do širšího, především sociálně-historického kontextu.



Co pro studenty/absolventy znamená historická sociologie?


Znamená pro mě možnost pochopit děje ve společnosti a hlavně možnost prozkoumat vlastní předsudky a zafixované vzorce vlastního chování, které mi brání hlubšímu porozumění dnešní společnosti, lidí. A bez náhledu do historie toho nemohu dosáhnout. Asi mě k tomu přivedla i dnešní světová situace, která mi připadá přelomová a možná se i bojím toho neznámého, toho co bude následovat... (Rút Kučírková, studentka)


Pro mě je zajímavé právě to propojení historie a sociologie - tedy uvědomění, že určité struktury nevznikají náhodou, někde ve vzduchoprázdnu „na zelené louce“, ale že jim vždy něco předchází. Vznik nebo proměna nějaké struktury tak není dán okamžitou situací (ta může být proměně příznivá tím, že nastoluje vhodné podmínky), ale proměna sama může - a také většinou má - kořeny již minulosti, a to často v minulosti velmi dávné. Historická sociologie tak může přinášet odpovědi např. na otázky, proč je vývoj (a současný stav) určitého regionu tak odlišný od regionu jiného, když současné podmínky jsou u obou podobné nebo aspoň srovnatelné. (Michael Rádl, student)


Civilizační analýza mi poskytla náhled na svět jinýma očima. Jak Eisenstadt poukazoval, všechny civilizace se nevyvíjejí podle stejného vzorce. Pro mě jako pro Evropana je někdy lehké zklouznout do vnímání světa "evropskýma" očima, na což mě civilizační analýza upozorňuje. Civilizační analýza poskytuje komparace, které ukazují fascinující odlišnosti v jednotlivých kulturách, které mě podněcují k přemýšlění a uvažování nad minulostí i současností světa. (Zuzana Konečná, absolventka)


Civilizační analýza je velice důležitou součástí nejen sociologie nebo mezinárodních vztahů jako vědy, ale je důležitá pro celé lidstvo. Žijeme v době, kdy je svět především ekonomicky propojen, globalizován, dochází k přesunu věcí, informací i lidí z jedné země, civilizace na druhou. Svět je propojen v mnoha aspektech jako nikdy předtím. Dle mého názoru význam civilizační analýzy dobře osvětlil Huntington, který poukazuje na to, že právě vzhledem k tomuto propojení světa bychom se měli snažit porozumět jiným civilizacím, kulturám, snažit se dešifrovat jejich myšlenkové kódy a vzorce, které je vedou k určitým jednáním... (Nikol Skočíková, absolventka)




Poslední změna: 11. březen 2015 11:05 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova v Praze

Fakulta humanitních studií

Pracoviště historické sociologie

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

budova B, 6. podlaží, kancelář 6009

Tel.: +420 251 080 356


konzultační hodiny vyučujících


Jak k nám