Šubrt, Jiří - Německý, Marek a kol: Jedinec a společnost












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            Šubrt, Jiří - Německý, Marek a kol: Jedinec a společnost. SLON, 2018.


            KOUPIT [ URL "https://www.kosmas.cz/knihy/245907/jedinec-a-spolecnost/"]
            Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahren

            práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsa
            zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk. V sociologii spoji
            představu s konceptem sociální role, který podrobil rozsáhlé kritice.

            V první kapitole knihy Jedinec a společnost sledují Jakub Mlynář a Miroslav Paulíček promě
            o lidském jedinci v dějinách sociologického myšlení od jeho počátků do současnosti. Pozorn

            významným postavám 19. a 20. století s cílem ukázat, jak se v jejich dílech zobrazuje napě
            a determinovaností, egoismem a altruismem, racionalitou a iracionalitou. Druhá kapitola od
            je zaměřena na vývoj názorů amerického sociologa Talcotta Parsonse. Ze sociologů 20. stole

            především on, kdo teoreticky rozpracoval a do značné šíře rozvinul problematiku aktéra a s
            Kontrastní alternativu vůči Parsonsovu přístupu představuje soudobá analytická sociologie,
            kapitole představuje Tomáš Diviák. Čtvrtá kapitola se vrací k pojmu sociální role.

            Toto téma bylo v průběhu 70. let 20. století odsunuto stranou a pozornost tehdejších socio
            k problematice aktérství. Jiří Šubrt ukazuje, že i přes tento posun je užitečné se pojmem 
            znovu zabývat, neboť může být klíčovým pro řešení protikladu mezi sociologickým individual

            V poslední kapitole se pak J. Šubrt vrací k základní otázce, která prolíná všemi probíraný
            se vztahu jedince a společnosti.
            Podkladem pro kritické zkoumání se zde stává koncepce P. L. Bergera a T. Luckmanna.

            Kritická diskuse s jejich přístupem se autorovi stává v závěru knihy odrazovým můstkem pro
            nastínění nové koncepce aktéra, která vychází z propojení Durkheimových a Parsonsových ins
            idejí.