10. března 2015
Na příkladech dvou projektů – databáze usmrcených na čs. státní hranici v letech 1948–1989 a projektu Baráky, který mapuje komunitní způsob života českého undergroundu – ukážou Tereza Mašková a Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů, že kvantitativní metody mají v soudobých dějinách své místo a smysl, přičemž některé kvantitativní zdroje a prameny již existují a některé lze dokonce zčásti rekonstruovat ze zdrojů kvalitativních. Představíme možný postup a výhody i nevýhody této metody. Především se zaměříme na otázky spojené s výběrem vzorku pramenů, přesností a silou výpovědní hodnoty a její přenositelností. Dotkneme se problematiky dostupnosti a spolehlivosti dat a s tím spojenými limity historického tázání.
Martin Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR předvede, že i data ze sociologických šetření provedených v Československu před rokem 1989, tudíž pod ideologickou kontrolou komunistické strany, mají velký a zatím spíše nevyužitý potenciál. Pokud historik porozumí vzniku a účelu těchto šetření, může řadu dat plodně využít a zároveň si klást otázky po způsobech a účelu jejich samotné produkce.
Od 17:30 na FF UK, Šporkův palác, Hybernská 3, Praha 1, podkrovní místnost č. 303
