1. Jaký význam měla spolková činnost při formování národního vědomí po roce 1848 a po 1867.

2. Jaké byly hlavní rysy a struktura občanské společnosti za socialismu?

3. V čem se lišila Sametová revoluce od Pražského jara z hlediska aktivit organizací občanské společnosti?

4. Jak se vyvíjela veřejná politika v ČR vůči organizacím občanské společnosti po parlamentních volbách v r. 1992?

5. Popište historické příklady polarizace české společnosti a jakou roli v nich hrály organizace občanské společnosti.

6. Jak teorie elit vysvětluje Sametovou revoluci a podíl organizací občanské společnosti na tehdejší výměně elit?

7. Jakou roli hrají organizace občanské společnosti v A. Gramsciho konceptu historických hegemonistických a kontra-hegemonistických bloků?

8. Jaký význam pro českou demokracii měly občanské iniciativy: „Impuls 99“ a „Děkujeme odejděte“?

9. Vysvětlete, proč by měly „nikým nevolené“ organizace občanské společnosti zasahovat do rozhodování volených představitelů politických stran?

10. Jaké podoby může mít vztah mezi populistickými politickými lídry a organizacemi občanské společnosti?